Věstonická Venuše, Římská říše a zaplavený Mušov, unikátní historické příběhy od vodní nádrže Nové mlýny

Když se někam vydám na dovolenou, nestačí mi pouze obdivovat zdejší krásy. To nejkouzelnější je totiž putovat po stopách historie dané oblasti a že se dána Pálavě seznámit s opravdu zajímavými příběhy minulosti.

Dnes se společně budeme toulat kolem vodní nádrže Nové Mlýny, která ukrývá spoustu tajemství. Zdejší historii vám pak představí naučné stezky či malá muzea odhalující pozůstatky z dob minulých.

Věstonická Venuše, baculatá kráska z dob lovců mamutů

Je to právě Pálava a protékající řeka Dyje, která se ukázala být vhodným místem pro život našich předků. Uběhlo od té doby již 30.000 let a přesto zdejší země zachovala četná naleziště dokládající působení Homo Sapiens v této lokalitě jako jsou sídliště, ohniště, nástroje, ale i zbytky ulovených zvířat, jako jsou např. mamuti. Právě tohle místo také odhalilo světově ceněné poklady jako je soška ženy z pálené hlíny známé dnes jako Věstonická Venuše.

Archeopark Pavlov je od pohledu moderně vystavěná budova, která vám představí zdejší krajinu v období lovců mamutů. Nejprve vás po vstupu čeká krásně zpracovaný dokument osvětlující dějiny zdejší oblasti. O to více do kontextu zapadá pak následná prohlídka muzea. Trochu nás mrzelo, že ty nejdůležitější objekty expozice jsou pouze kopie, např. Věstonická Venuše, která je nyní pečlivě uschována v brněnském Anthroposu. Muzeum je poměrně malinké, ale nechá vás například nahlédnout přímo na archeologické naleziště k odkrytým kostem zvířat z poslední doby ledové, včetně mamutích pozůstatků. Kostmi vás provede světelná projekce.

Jenže tady vaše výprava po stopách našich předků nekončí. V okolí se nachází významná archeologická naleziště, kdy mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi vznikla naučná stezka, která vás provede pěti z nich. Je dlouhá 3,5 km, kdy s místy a hlavně zajímavými nálezy jako je právě zmiňovaná Věstonická Venuše vás seznámí informační tabule doplněné o fotografie či ilustrace.

Mimochodem, pokud nebudete mít příležitost podívat se do muzea na repliku Věstonické Venuše, její sochu zvětšenou do velikosti člověka naleznete v Dolních Věstonicích u vinných sklípků. Za sebe doporučuji to rovnou vzít na kole kolem Pavlovských vrchů.

Archeopark Pavlov
www.archeoparkpavlov.cz
23. dubna, Pavlov

Otevírací doba
Duben, říjen: pá-ne 09:00-16:00
Květen-červen, září: út-ne 09:00-17:00
Červenec-srpen: denně 09:00-18:00

Vstupné: dospělí 100 Kč, snížené 50 Kč
Fotografování: 50 Kč

Ve spárech římské orlice

V Pasohlávkách letos vyrostlo malé muzeum věnující se stopám římské legie na našem území. Tehdy se zde srazili s kmeny Germánů, kteří vytrvale bránili své území. Na oba dva národy ukazují četné archeologické nálezy v této krajině umístěné do nádherného muzea. Dozvíte se tam odpovědi na všechny vaše zvídavé otázky a budete sledovat dlouhou cestu za dobytím vytoužených krajů, které nakonec museli Římané opustit.

Musím přiznat, že Brána do Římské říše pro nás byla zajímavějším nahlédnutím do historie než samotný Archeopark Pavlov. Na začátku jsou pro vás připraveny dva filmy. Jeden ukazuje život římského vojáka, který tudy prošel a zanechal po sobě stopy, druhý vás pak seznamuje s prací archeologů. Následuje menší místnost, kde si můžete prohlédnout zdejší nálezy. Muzeum jistě potěší malé i velké, protože jsou zde interaktivní tabule s různými hrami, testy ověřujícími vaše nově nabyté znalostí, či vás obohatí o nové informace a umožní virtuální prohlídku dalších předmětů.

Kromě návštěvnického centra je pro vás připravena naučná stezka Mušov – Brána do Římské říše, která vás provede po místech stěžejních pro zdejší vykopávky a seznámí vás nejen s lokálním římským osídlením, ale také celkově s fungováním římských jednotek na našem území. Na ni následně navazuje další naučná stezka Germáni před branami Římské říše.

Brána do Římské říše
www.branadorimskerise.cz
48.9039442N 16.5744450E, vedle Aqualand moravia

Červenec–srpen: út–ne 10:00–18:00
Vstupné: dospělí 50 Kč, zlevněné 30 Kč
Fotografování povoleno

Když Mušov ustupuje velkému projektu

Už je to více jak 40 let, kdy byla vytvořena vodní nádrž Nové mlýny. Tehdy pod vodní hladinou zůstala nejen vesnička Mušov, kterou dodnes připomíná kostel sv. Linharta na ostrůvku uprostřed nádrže, ale také jedinečné lužní lesy, které lemovaly tok Dyje. Ty zde vznikly pravidelným vyléváním řeky a staly se domovem mnoha jedinečných druhů.

Pokud se vydáte pěšky po Pavlovských vrších, budete mít výborný výhled na toto rozsáhle vodní dílo a zároveň na naučné stezce po červené naleznete i na informační tabuli věnující se problematice tohoto díla. Ta sleduje nejen jeho výstavbu, ale také důsledky a nezdar tohoto projektu jako například že nádrže nedokážou ochránit před záplavami a nejsou dostačující pro závlahy, jak bylo plánováno.

Ptáte se, proč kostel sv. Linharta unikl srovnání se zemí na rozdíl od vesnice Mušov? Není to jen jeho pozice, (protože na Mušov přijela stavební technika a opravdu bourala před zatopením), ale za vším stála jeho historická důležitost. Jeho existence se datuje do 13. století, ovšem až o století později byl kvůli požáru vystavěn znovu a přes drobnou dostavbu z 18. století zachován až do dnešních let. A právě to z něj činí jednu z nejstarších církevní budov na Jižní Moravě. Kostel v dnešní době není přístupný veřejnosti, neboť není v nejlepším stavu. Pokud vám jeho osud není lhostejný, můžete se zapojit do veřejné sbírky na jeho opravu.

A kam se vydat dále? Rozhodně nezapomeňte vyrazit na již doporučenou vycházku pěšky po Pavlovských vrších, kde na vás čekají dvě zříceniny hradu a nádherné přírodní bohatství. Jestliže máte rádi víno, jistě oceníte vinařskou stezku kolem Pavlovských vrchů na kole. Za prozkoumání rozhodně stojí i nedaleký Mikulov se zámkem a Svatým kopečkem nebo autem zajeďte do Lednice a Lednickovaltického areálu.