Na nejslavnější barcelonské ulici La Rambla vás překvapí nejen pokřikující papoušci

La Rambla je ulice dlouhá více než 1 km, lemovaná vzrostlými stromy, které poskytují stín před ostrým středomořským sluncem. Je kouzelnou oázou, která jako by do města nepatřila, protože se mezi domy vine nerovně jako had. Není divu, když dříve na tomto místě proudila řeka.

Dnes svým návštěvníků představuje tato promenáda mnoho tváří. Nejenže je jiná během dne a za noci, ale také se skládá z pěti částí. Při své delší procházce tak zastihnete prodejce květin, knih, spoustu restaurací či pouliční umělce. Není divu, když mnohdy uslyšíte označení této ulice v množném čísle Las Ramblas.

Ačkoliv je tato ulice kouzelným místem, kam jsme se rádi vraceli, přeci jen musím upozornit hned ze začátku na několik věcí. Tohle místo je velmi oblíbené pro kapsáře, především pak v davech, které se tvoří přes sezónu a o víkendech. Překvapilo mne, jak moc se ulice dokázaly zaplnit oproti všedním dnům. Večer zase potkáte nejednoho prodejce drog, který nabízí drogy a neváhá vás oslovit. Platí zde ale to, co v každém větším městě – pokud se máte na pozoru, hlídáte si své věci a nereagujete na jakékoliv podněty, nemusíte se ničeho bát.

 

 

Ale to jsem vás nechtěla vystrašit, protože je to opravdu místo, kam rádi přijdete, posadíte se na Sangríi (sladký, ovocný, lehký alkoholický nápoj pocházející ze Španělska) a pokochat se místní architekturou. Mimochodem pokud se posadíte na zahrádky restaurací, počítejte s tím, že v Barceloně obsluhují zahrádky s přirážkou. Také jsme vůbec nikde neobjevili v nápojovém lístku cenu za Sangríi, takže je vhodné se s číšníkem domluvit na ceně předem, ať nejste při placení překvapeni. Jinak celkově na La Rambla jsou ceny v restauracích vyšší.

A co se tady dá všechno vidět? Rozhodně začneme hezky z horního konce ulice, kde se nachází náměstí Plaça de Catalunya. Obrovské prostranství lemují stromy a záhony květin doplněné dvěma velkými fontánami.

 

Právě na tomto místě jsme jeden večer byli překvapeni poklidnou demonstrací týkající se Katalánské krize. Jak jsme se informovali u zdejší policie, taková akce se tu koná každý týden, aby tak Katalánci vyjádřili svůj nesouhlas s aktuální situací. O pár let dříve zde totiž proběhlo referendum o odtržení Katalánska od Španělska, přičemž Španělsko brutálně zasáhlo, dokonce nechalo uvěznit několik důležitých katalánských osobností a některé z nich stihly utéct do exilu. Protesty tak bojují za tyto politické vězně a na řadě budov zde uvidíte různá hesla, ale také žluté mašle podpory.

Jestliže na tomto náměstí svoji vycházku po La Rambla budete končit, neváhejte se dále vydat po ulici Passeig de Gracia, kde se ukrývá spoustu nádherných domů vystavěných v duchu katalánského modernismu. Mimo jiné se tady nachází také dvě zajímavé stavby jako z jiného světa, Casa Milà a Casa Batlló. Ty má na svědomí slavný barcelonský architekt Antoni Gaudí.

   

Když se ale konečně vydáte po ulici La Rambla níže, narazíte nejprve na Església de la Mare de Déu de Betlem, zkráceně Betlémský kostel, který byl vystavěn v 16. století, ale za svoji existenci přežil mnohé. Dvakrát vyhořel, přičemž poslední požár během Španělské občanské války byl založen úmyslně. Kostel tak přišel o většinu vnitřní výzdoby od fresek přes oltáře. Dnes zde můžete najít díla z jiných kostelů a soukromých sbírek.

Naproti přes ulici se pak můžete osvěžit u fontány Portaferrissa, nad kterou je na kachlících vyobrazení městských hradeb, brány a denního života před mnoha staletími. Pocestní se zde můžou zastavit již od 17. století, ovšem samotná kachlíková výzdoba vznikla teprve v 20. století pod rukou umělce Joana Baptista Guiverna.

 

Dále po La Rambla naleznete po pravé ruce nenápadný vstup na jedno velké tržiště – Mercat de la Boqueria, kam se rozhodně musíte zastavit. Trhy jsou zde denně, naleznete tady čerstvé potraviny od ovoce, přes maso, až po plody moři. Je zde také několik menších kavárniček, kde můžete posedět u pultíku na jídlo a nebo si můžete vzít zdejší typickou španělskou Paellu (kořeněná rýže se zeleninou a nejčastěji mořskými plody) s sebou.

Pokud chcete nakoupit, raději si projděte celé trhy a hledejte nejlepší cenu, protože ta se většinou ukrývá uvnitř, nikoliv při okrajích. Za sebe mohu doporučit si zakoupit džusy v kelímku. Jsou zde rozličné kombinace exotického ovoce, na které si vzpomenete a věřte mi, že se sem nejednou vrátíte, protože si ty nápoje zamilujete. Jinak co jsme obkoukali, tak kelímek v základu stojí 1,50€, přičemž vždy jeden stánek uvnitř trhů má džusy za 1€, ale střídají se, tak je dobré si dát práci a zapátrat.

 

   

 

Pokud chcete ochutnat kus katalánského modernismu z přelomu 19. a 20. století, stačí se jen pozorně dívat kolem sebe. Domy s nádhernou dekorací inspirovanou rostlinami, náboženství, ale také s mnoha druhy použitých materiálů. Budete si připadat jako v pohádce, pokud se budete pozorně rozhlížet. Mimochodem nezapomeňte se dívat i pod své nohy, neboť v jednom bodě La Rambla se nachází na cestě mozaika od Joana Miróa.

Dům v tomto stylu, na který bych vás chtěla především upozornit, je Casa Bruno Cuadros, známý též jako Dům deštníků. Základem je katalánský modernismus, ale je zde cítit i akcent orientu. A k jakému účelu dříve stavba sloužila? To napovídá nejen její název, ale především spousta deštníků na jejích stěnách, ty se totiž prodávaly v přízemí tohoto domu.

Jistě vás na první pohled zaujme honosná budova Gran Teatre del Liceu, operní dům z 19. století. I přes řadu požárů, a dokonce dvě vybuchlé bomby během Španělské občanské války, se stále drží a těší zájmu veřejnosti dodnes. Kromě představení si můžete také zakoupit průvodce touto budovou a když budete mít štěstí, třeba zrovna uslyšíte zkoušku zdejšího sboru. Stavba tohoto kulturního místa byla ovšem zkázou pro níže položené Teatre Principal, divadla z 16. století, které muselo kvůli stále se snižující návštěvnosti nadobro uzavřít své dveře.

 

   

Z La Rambla můžete nakouknout i na malé náměstí Plaça Reial, které je v podloubích obklopeno zahrádkami všudypřítomných restaurací. Co vás jako první jistě oslní, jsou poletující a skřehotající zelení papoušci, kteří mají v korunách palem svá hnízda. Celému náměstí dominuje osvěžující fontána, která je ve dne v noci cílem turistů, ale také přátel, kteří si zde dávají sraz. Jistě vás zaujmou také dvě netradiční lampy, které vytvořil Antoni Gaudí.

A u Gaudího ještě zůstaneme, protože pokud nezahnete na Plaça Reial, ale přesně na opačnou stranu, dorazíte k Palau Güell, jedné z prvních a velmi zajímavých staveb tohoto architekta. Jeho netradiční zrealizované nápady, práce s materiálem, se světlem a hlavně úprava střešní terasy vás prostě dostanou.

 

   

Pokud půjdete po La Rambla stále dolů, za pouličními umělci, kteří jsou opravdu kreativní, narazíte na Kolumbův sloup a za ním přístav kypící životem naprosto jiného charakteru. Ale za mořským vánkem tohoto přístavu se vydáme až v příštím článku.

Zdroj mapy: google.maps.com