Výlet do tří krajů v jeden den aneb Česko, Polsko a Slovensko na trojmezí

Hranice vždy byly a budou důležitou součástí všech zemí světa. V minulosti se tvořily pomocí přirozených linií v přírodě, ale jak to vypadá na hranicích dnes? Rozhodli jsme se prozkoumat hned dva zajímavé hraniční body – trojmezí Česka, Slovenska a Polska a nedaleký nejvýchodnější bod České republiky.

Zaváto časem aneb vyrážíme směrem trojmezí

Z Bukovce jsme se vydali nejprve poznat naše nejvýchodnější trojmezí. Moc se nám líbila trasa, která je nejen pro chodce, ale také vhodná pro cyklisty. My jsme si ji sice zkrátili přes les, ale trojmezí máte pěkně dostupné i po asfaltových cestách. Právě při této cestě jsme se dost často ocitali na pomezí dvou států, a tak se nám přes cestu střídaly bíločervené hraniční kameny jeden za druhým. To vše uzavřely nakonec dvě zchátralé pohraniční budky, které díky otevřeným hranicím Evropské unie již nejsou potřeba, načež jsme definitivně vkročili na polskou stranu.

Naše kroky dále přes sousední stát, ať k nim také trochu nakoukneme. Přiznám se, jak mne překvapily hraniční oblasti, kde staré, pomalu se rozpadající dřevěné domky a stodoly, jejichž střechy pomalu uchvacoval mech, tráva i první uchycená semínka stromů, přímo sousedily s moderními stavbami a vytvářely tak atypickou podívanou.

V České republice můžete na hranicích nalézt celkem čtyři trojmezí. Je to bod, kde se setkávají hranice tří států a já se rozhodla navštívit naše trojmezí, kde se setkává Česko, Slovensko a Polsko. Na světě existují velmi výjimečně i čtyřmezí, ty byste ale museli hledat spíše na kontinentu Severní Ameriky, kde hranice států vznikaly uměle, a nikoliv dle přírodní hranic jakou jsou hory a řeky.

Jakmile jsme dorazili na samotné trojmezí z polské strany, překvapilo mne i v těchto zimních měsících udržované prostředí. Každý z jednotlivých států má na svém území mohylu, tedy vysoký kámen šedé barvy označující poslední cíp země. Musím vyzdvihnout ohradu s koňmi na české straně, která vám i dětem zpestří den, když na chvíli zastavíte a posedíte ve stavěném altánku na svačinu.

Ve chvíli, kdy jsme trojmezí navštívili my, byl most na slovenskou stranu bohužel stržen, ale v letošním roce jej plánují obnovit. Když chcete přejít na slovenskou stranu, nezbude vám nic jiného, než slézt prudší sráz k malému potůčku a od něj zase vylézt nahoru na Slovensko. A abyste mohli s přáteli či rodinou stát ve všech třech státech zároveň, stane se pro vás právě tento potůček důležitým bodem. To on totiž v minulosti vytvořil přirozenou hranici a v něm se dnes nachází kámen označující přesný bod styku hranic.

Doprava na trojmezí ČR-SR-PL
K trojmezí vede asfaltová silnice a celé je bezbariérové, takže od kol, kočárků až pro pohybově omezené je tato lokalita přístupná. Ačkoliv zde vede silnice, přeci jen u něj nenaleznete parkoviště, tedy alespoň z polské strany se nejdříve dalo zastavit až ve vesnici.
Dopravit se sem můžete také pomocí autobusu na zastávku Hrčava, konečná, odkud to máte už jen 2 km na trojmezí.

Stěžejní obec pro návštěvu trojmezí: Hrčava

Na nejvýchodnější bod České republiky kolem pastvin a stád ovcí

Po prozkoumání předchozího místa jsme vyrazili ještě k jednomu zajímavému bodu hranic České republiky, který se nachází nedaleko. Kromě trojmezí naleznete kousek od Bukovce také nejvýchodnější bod České republiky. Po překročení hranic, kdy jsme se opět dostali na českou stranu, se mi moc líbila krajina. Obklopovaly nás pole a louky. Zahlédli jsme také několikrát pasoucí se stáda ovcí. Škoda jen, že v tu chvíli nám přestalo počasí přát a z mraků se začalo spouštět mrholení. Ale ani to a postupné šeření končícího dne nás neodradilo od blížícího se cíle.

Nejvýchodnější bod naší země můžete objevit, když se vydáte po naučné stezce s celkem 7 informativními tabulemi přes přírodní rezervaci Bukovec. Jedná se o rašeliniště, tedy podmáčenou krajinu se specifickou flórou. Zajímavostí je například chráněná květina vstavač májový z čeledi orchidejí. Nenaleznete zde zpevněný chodník, pouze předem vyšlapanou cestičku a lesní terén rozhodně není vhodný pro kočárky. Na druhou stranu právě díky nezasažené přírodě, nádhernému prostředí lesa a potoku Oleška, který tvoří přirozenou hranici států, jsem se tady cítila daleko lépe než na výše zmíněném trojmezí. Kromě posezení u nejvýchodnějšího bodu si můžete díky rozcestníku zjistit, jak daleko je to z tohoto bodu na různá místa světa.

Odtud jsme se dál vydali opět po vlastních, tentokrát už po více frekventované silnici, na kterou jsme navázali nedaleko hraničního přechodu Bukovec/Jasnowice, odkud už jsme se doprovázeni řádným deštěm vydali směr ubytování. Když se zpětně ohlédnu na terén, tak musím naznat, že jsme směrem udělali opravdu dobře, protože poslední část silnice, která nás čekala, byl notný sestup serpentinami a naopak by se nešel zrovna nejlépe (zvláště motivačně na počátku cesty).

Doprava na nejvýchodnější bod ČR
Pokud vás neláká delší výšlap a chcete si udělat spíše procházku, máte hned několik variant. Až k přírodní rezervaci se můžete dostat po silnici a zaparkovat na malém parkovišti pro čtyři vozidla.
Další variantou je autobusová doprava, právě u hranic se nachází autobusová zastávka Bukovec, Hraniční přechod, kterou taktéž můžete využít pro naplánování svého výletu. Autobus tady ale nejezdí často, a tak můžete zaměřit pozornost na dále položenou zastávku Bukovec, Ski areál – Kempaland. Právě zde byl náš výchozí bod (ačkoliv směrem na trojmezí, nejvýchodnější bod a teprve zpět), akorát trasa vede po krajnici silnice, která pro děti není optimální volbou.

Stěžejní obec pro návštěvu nejvýchodnějšího bodu ČR: Bukovec

Skladba trasy

Start a cíl: autobusová zastávka Bukovec, Ski areál – Kempaland, popř. ubytování hotel Kempa

Směrem na trojmezí (směrovka Trojmezí)
– po cyklostezce směrem do Bukovce
– na nejbližší křižovatce napojení na červenou (pokud se chcete vydat na kole, trasa se po čase z červené odklání kvůli terénu)
– rozcestník Komorovský gruň – osada, přechod na žlutou
– rozcestník Jaworzynka, Lupienie – dále po zelené přes obec Jaworyznka
– rozcestník Trzycatek (na autobusové točně) – dále po žluté až na trojmezí

Zajímavostí je, že polské rozcestníky neudávají vzdálenost v kilometrech, ale v čase.

Z trojmezí na nejvýchodnější bod ČR
– zpět po žluté buď přes ČR (obec Hrčava) nebo přes Polsko (obec Jaworyznky), kde je potřeba přejít na zelenou u rozcestníku Trzycatek (na autobusové točně). Přes Polsko se vracíte opět stejnou cestou k českým hranicím.
– rozcestník Jaworzynka, Lupienie – dále po žluté směr Na Dílku
– rozcestník Na Dílku – dále po zelené až do přírodní rezervace Bukovec, která vás k nejvýchodnějšímu bodu ČR dovede

Zpět z nejvýchodnějšího bodu ČR do Bukovce (směrovka Bukovec)
– po zelené
– rozcestník Bukovec CZ/PL – dále vede cesta po silnici s provozem

Trasa nenáročná v rozsahu 17 km, téměř pro každého zdravého turistu, pouze v jednom počátečním úseku (cca 1,5 km) bylo rychlejší stoupání na polní/lesní cestě. Výše popsaná trasa je pro turisty, ale s pár úpravami se můžete projet po cílech i na kole. Terén se mění, mnohdy se střetává s cyklotrasou, jindy vede přes lesy, ale nejvíce se využívá asfaltové silnice mezi vískami, pastvinami či na hřebeni (kde jsme prakticky auto nepotkali). Celkově jako nejhorší úsek se mi zdála poměrně frekventovaná silnice od českopolských hranic v posledním úseku, která vede posledních 1,5 km do cíle.