Landek Park je místem, kde v sobě zelená krajina ukrývá uhelný důl

Ostravsko je rázovitý kraj, není divu, když se zde nachází tolik uhelných dolů a horníci nemůžou být žádné měkkoty. Ponořte se do tíživých uliček dolu v areálu Landek Park, kde se ještě donedávna fáralo.

Kdysi dávno…

Všechno to začalo před třemi sty miliony let, kdy se po této planetě proháněl hmyz gigantických rozměrů. Představte si třeba takovou vážku s rozpětím křídel 3/4 metru, která se proháněla mezi pravěkými kapradinami a plavuněmi dorůstajícími stromových velikostí. Právě ty zde padaly do močálů, postupně byly uvězněny a zaneseny dalším dřevinným materiálem. Stačilo k tomu přidat tlak neustále se zvětšujícího vrchního překryvu, teplo a hlavně čas, aby se z tehdejších rostlin stalo dnešní černé uhlí.

Největší výskyt černého uhlí v České republice je právě v okolí Ostravy, kde se dříve těžilo v té nejkvalitnější podobě. Mnoho dolů ale již utichlo a další se postupně přidávají. Nyní se těží jen na Karvinsku, ale to neznamená, že zůstávají doly opuštěné.

 

Po stopách ostravských horníků

Něco z uhelné atmosféry můžete zažít právě v Landek Parku. Na první pohled je to zelený kopec, který ale v sobě ukrývá uhelné bohatství. Není proto divu, že je zdejší podzemí provrtané dělnickou prací vytvořenou za nějakou tu stovku let. Začalo se zde těžit již v polovině 18. století až do roku 1991, ale i přesto na první pohled vás obklopí zeleň, zpoza které vykukuje důlní věž.

Už na parkovišti vás uvítá rozsáhlá expozice báňské, razící a dobývací techniky, kterou si můžete osahat a prohlédnout z blízka. Všechno jsou to úctyhodné a obrovské stroje, které si vyslouží váš respekt. Nedaleko odtud pak narazíte na kapli sv. Barbory, patronky všech horníků. Kolem kaple jsou vyskládané některé náhrobky, které byly nalezeny v dole.

To už se pomalu blížíte k cihlovým budovám věnovaným hornické historii. Ještě před tím, než zamíříte k pokladnám, můžete nakouknout do netradiční hornické šatny. Oblečení se věšelo na háky a řetězy a vytahovalo nahoru. Když jste si chtěli své oblečení zase vyzvednout, může uspořádání napoprvé působit chaoticky, ale stačilo si najít pouze své číslo, od kterého si odvážete řetěz a oblečení opět spustíte dolů.

Dole v dole

Z placených expozic máte na výběr rovnou dvě a velmi doporučuji navštívit důlní expozici s fáráním do dolu v původní těžní kleci. Na hlavu si nasadíte ochranné helmy a jako správní horníci se spustíte v těžební kleci s promítáním ubíhající cesty dolů a řádnými doprovodnými zvuky. Důl Anselm, do kterého nahlédnete, je mimochodem nejstarší štolový důl na Ostravsku.

Atmosféra vás plně pohltí a vy se ocitnete v důlní šachtě, nejprve vyztužené dřevem, později i kovou strukturou, která se stala v moderní době daleko bezpečnější. Překvapilo mne, v jak malých prostorách museli tehdy horníci pracovat a není divu, že všechny vtipy o nich popisují černé začouzené osoby. Horníci totiž v malých štolách leželi, dobývali uhlí, které je barvilo ze všech stran. Zdravotně to tedy rozhodně nebyla přívětivá práce.

Samozřejmě nakouknete na použitou techniku, větší těžební stroje, zjistíte modernizaci a že vlastně pořád je to dnes špinavá práce i za veškeré této pomoci. Horníci z Karviné, kde se dodnes rube, by mohli jistě vyprávět.

Prohlídka je poměrně krátká, je zpřístupněný opravdu velmi malý kousek dolu, ale i přesto se vám dostane rozsáhlý poznatků a představy, jak to vlastně všechno funguje. Velmi se mi líbilo, že náš průvodce byl téměř tři desítky let také horníkem a mohl nám vyprávět, co sám zažil a jaké měl zkušenosti z první ruky.

Právě záchranářů je velmi nebezpečná

Další expozice je věnována báňskému záchranářství, které je velmi rizikové a dodnes si žádá oběti. Záchranářské týmy vyrážejí do míst, kde může unikat plyn a stačí jedna jiskra… někdy se tam vše vznítí, daná sekce je izolována a jakmile oheň uhasne z důvodu absence kyslíku, jsou to záchranáři, kteří jako první izolaci otevírají. Jenže co když požár ještě úplně nevyhasnul? Stačí malý přívod kyslíku a rozpoutá se ohnivé peklo.

Překvapily mne pomůcky nutné k vykonávání této nebezpečné práce. Vlastně většina záchranářů se přiučuje dalším dovednostem, jako je horolezectví nebo třeba potápěčství, které se občas může v dole hodit. Muzeum věnované těmto odvážným mužům představuje třeba i takové dýchací přístroje, bez kterých se v zamořených místech neobejdou. Překvapilo mě, že se jedná o poměrně zastaralou techniku, která se i přes dnešní dobu nikam moc nevyvíjí, záchranáři nosí desítky kilogramů těžké přístroje, které se při fungování rozpálí až za 40°C.

Kolem dokola o Landek Parku aneb nejen o hornictví

Pokud chcete svoji návštěvu nějak pěkně zakončit, můžete si udělat menší okružní jízdu v těžebních vláčcích, které se tenkrát proháněly v dole. Nyní už vykonávají jen drobné jízdy po povrchu a těší návštěvníky.

Okolí je také vynikající na procházky kvůli vysoké koncentraci zeleně všemožného složení a to rovnou s výhledem na Ostravu nebo i s poznáním pravěkého osídlení. Právě zde totiž byla nalezena Petřkovická Venuše, kamenná plastika, která je známá svým netradičním vzhledem – oproti převládajícím baculkám se totiž jedná o torzo hubené ženy.

Možnosti zábavy a rekreace je zde kromě turistiky daleko více. Je zde plocha pro táborníky, sportovní vyžití na kurtech a dalších místech, mini lanový park pro malé či třeba bowling. Mimochodem se zde také konají letní dětské tábory. Místo je i cílem cyklistických stezek a na závěr se můžete osvěžit ve zdejších restauracích.

Základní informace

Vstupné
Velký okruh, cca 2h – Báňské záchranářství a fárání v dole: Dospělí 170 Kč, zlevněné vstupné 110 Kč
Malý okruh, cca 1h – Báňské záchranářství: Dospělí 110 Kč, zlevněné vstupné 70 Kč
Důlní vláček: Vstupné 30 Kč
Fotografování povoleno, nezpoplatněno

Otevírací doba
Areál Landek park: Po-Ne 8:00-22:00
Expozice hornictví: duben-říjen Po-Ne 9:00-18:00

– prohlídky začínají v každou celou hodinu
– poslední prohlídka velkého okruhu začíná v 16:00

Pro více informací navštivte www.landekpark.cz.

Pokud se chcete rozhlédnout dále po Ostravě, určitě nezapomeňte na areál Dolní oblast Vítkovice, kde se můžete pro změnu podívat, jak bylo dále uhlí zpracováváno a jak fungovala taková vysoká pec. Za sebe mohu doporučit také výšlap na haldu Emma, která vznikla návozem vydolované zeminy z dolů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *