Heraklion, město Benátčanů, Turků i Kréťanů

Heraklion je už od starověku významným městem, dnes se zde nachází jedno ze dvou letišť na Krétě a v minulosti býval velmi významným přístavem právě díky jeho nedaleké pozici tehdejšího správního sídla v paláci Knóssos. Už tehdy sem vedly četné cesty, po kterých sem davy turistů proudí dodnes.

Pokud se chcete do města dostat, nejspíše využijete všudypřítomné linky zelených autobusů, ve kterých se platí až po nastoupení. Ačkoliv na zastávkách jízdní řád naleznete, autobusy si jezdí tak trochu podle svého, a ne úplně na čas. Při dlouhém čekání na zastávce tak není divu, když vám zastaví i taxi, které se optá, zda potřebujete jet směr ‚Iraklio‘, tedy do Heraklionu.

Náš průzkum města se soustředil především na jeho historické centrum, které pochází z 15.-16. století, kdy na Krétě pobývali Benátčané. Startovacím místem se stala Morosiniho lví kašna s fontánou ze 17. století vystavěna podle návrhu benátského sochaře. Z tlam čtyř lvů proudí voda do kašny, na jejíž okrajích se odehrávají scény z řeckých bájí a pověstí.

Pokud se vydáte po ulici 25. srpna, po čase na vás vykoukne okraj moře, ke kterému se budete chtít určitě dostat. Čeká tam na vás nádherná podívaná a příjemná procházka. Ale ani tato ulice není zanedbatelná, neboť po své pravé ruce minete hned tři zajímavé historické budovy.

 

Po stopách benátských budov

Jako první potkáte kostel sv. Marka vystavěný Benátčany v 12. století, ovšem o dalších 500 let přestavěnou Turky na mešitu. Přestavba zasáhla třeba zdejší zvonici, místo které byl vystavěn minaret, ten se ovšem do dnešních dnů nedochoval. V aktuální době tato budova slouží jako galerie umění, výstavy jsou proměnlivé a vstup je zdarma.

Dále narazíte na benátskou lóži, další historickou budovu ze 17. století, kde se v minulosti scházela zdejší smetánka, aby rozebírala finanční a sociální témata. Její prostory jsou dnes bohužel nepřístupné veřejnosti, neboť budova funguje jako radnice města, tak se můžete pokochat alespoň vnějším vzhledem.

Poslední budovou, kterou byste rozhodně neměli minout, je kostel sv. Tita již z 10. století. Je jedním z nejvýznamnějších kostelů na Krétě a dostal pojmenování podle prvního krétského biskupa Tita, jehož lebku naleznete ve zlaté schráně v boční kapli. I přes svoji důležitost nemá kostel nijak krásnou historii a prožil si řadu zemětřesení, při vpádu Turků přestavbu na mešitu a po jejich odchodu na pravoslavný kostel.

 

  

  

Nejen za historií

Ulice 25. srpna ovšem nenabízí pouze historické památky, ale můžete se také porozhlédnout po zdejších krámcích s typickými produkty z Kréty jako je olivový olej, včelí med, mořské houby či zdejší alkohol. Nesmí chybět také takové ty upomínkové produkty jako magnetky, ale narazili jsme zde i na knihy, a to dokonce v české variantě (takže jsem si samo sebou z Řecka dovezla českou knihu rozebírající řeckou mytologii, božstva, polobožstva a jejich skutky).

Pokud vás přepadne hlad, nezapomeňte se zastavit u některého ze zdejších občerstvení a dát si typické řecké jídlo. Nic lehkého nečekejte, protože řecké kuchyni vládne gyros, sýry či třeba olivy. Mimochodem věděli jste, že olivovníky na Krétě zabírají téměř polovinu zemědělské plochy?

Jinak pro nějaké ty chutě na mlsné jistě dobře poslouží také zdejší výborná zmrzlinárna Davinci. Kromě toho, že zmrzlina je zde vážně vynikající, můžete si také vybrat sypaný nebo v něčem namočená kornout, a to je panečku zážitek.

 

 

Proplouváme přístavem

Heraklion byl vždy přístavním městem a ve svých dobách opravdu velmi významným, protože díky zámořským obchodům se mohla rozvinout mínojská kultura tam, kam se dostala. Přístav byl ovšem důležitým prvek i v nedávné minulosti.

V 17. století bylo město obléháno Turky a trvalo jim dvě desítky let, než se konečně dočkali jeho dobytí. V cestě jim totiž mimo jiné stála benátská pevnost postavená o století dříve, kterou naleznete v přístavu a můžete si za symbolické vstupné 2€ projít s prohlídkou zajímavých artefaktů a rozhledem do okolí.

Mimochodem všimli jste si, že benátské pevnosti mají někde na sobě umístěný znak lva, který stojí na knize? Pokud je kniha otevřená, pak dané území dostali darem či koupili. Jestliže je kniha zavřená, bylo dané území získáno armádní silou.

 

K benátské pevnosti vede molo, které se táhne také dál do moře. Nabízí tak možnost pro příjemnou procházku a nakukování do moře, které je na jedné straně rozbouřené a na druhé odhaluje pichlavé kamarády – mořské ježky. Přístav je opravdu veliký a vedle loděk zdejších rybářů, naleznete i letní jachty či velké lodní trajekty zajišťující přepravu mezi dalšími zeměmi kolem Středoevropského moře.

Pokud se tedy ohlédnete od mola zpět do města, zahlédnete další pozůstatek po benátské aktivitě v tomto městě. Zůstalo zde zachovaných několik částí tehdejší loděnice, kam se dříve jezdily lodě opravovat. Ovšem bohužel nejen díky času, ale také modernizaci města byly některé části zničeny.

 

 

Schováni po plachtami stánků

Ale vraťme se ještě zpět k Morosiniho lví kašně a vydejme se na úplně opačnou stranu do ulice 1866. Sluníčko je na Krétě váš věčný společník a když jste se teď zchladili u moře, možná by bylo fajn vyhledat i příjemný stín. Třeba v uličce plné drobných stánků se suvenýry, triky, klobouky, a dalšími drobnůstky, v takové místní tržnici.

My jsme tady mimochodem narazili na přímo kouzelný obchůdek s kávou, kde jsme se s majitelem pobavili tom, jakou kávu bychom si představovali a tu pak před námi přímo namlel. Pokud tedy hledáte něco speciálního pro sebe nebo nějaký originální dárek, mohla by to být právě tato káva.

Pokud ovšem budete pokračovat dál zástupy lidí v těsné uličce mezi stánky, dojdete až nakonec k dalším historickým památkám. Vykoukne na vás menší stavba, Turecká vodárna, která nabízela čistou a chladnou vodu všem poutníkům. Dnes nám to možná nepřijde, ale dříve byla pitná voda vzácná. Dnes je toto místo přestavěno na kavárnu a tak opět může lákat turisty na ať už chladný nebo teplý nápoj. Kousek za ní vykukuje Bembova kašna z 16. století, která v sobě ukrývá antické prvky a erby benátských rodin.

 

 

Poslední zastávka se vzpomínkou na mínojskou kulturu

A když už máme rádi to motání kolem Morosiniho kašny, která se vlastně stala takovým stěžejním prvkem návštěvy Heraklionu, vraťme se k ní ještě jednou. Pokud se vydáte směrem ulice Dedalou a ještě kousek za ní, narazíte na Archeologické muzeum, které vám vřele doporučuji navštívit. Naleznete zde ty nejdůležitější historické artefakty s mínojské kultury a mnohem více.

A když už budete v Archeologickém muzeu, proč svoji cestu po stopách této starobylé civilizace nerozšířit i na 5 km vzdálený palác Knóssos postavený 2000 let př. n. l.?